ղľáԾ
Táto skúsenosť sa už mnohonásobne potvrdila uprekladateľa Miroslava Zelinského, ktorý sa ozáujem vydavateľov obávať nemusí. Iste je to aj vďaka jeho skvelému čuchu na kvalitnú literatúru. Tentoraz ho priviedol až kMastnému mužovi, aten sním prišiel až do rezidenčného bytu projektu Trojica Air vBanskej Štiavnici.
Miroslav Zelinský vyštudoval odbor čeština a dejepis na Filozofickej fakulte UJEP Brno (dnes Masarykova univerzita), kde absolvoval doktorandské štúdium. Pracoval v Ústave pro českou literaturu AVČR. Je docentom v odbore estetika na Filozofickej fakulte Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre. Vyučuje na Filozofickej fakulte Ostravskej univerzity, Fakulte multimediálních komunikací UTB Zlín a Slezskej univerzite v Opave. Do češtiny preložil mnohé diela slovenských autorov a autoriek ajeho záujem okvalitnú súčasnú slovenskú tvorbu pretrváva.
Štiavnické noviny pravidelne uverejňujú na svojich stránkach rozhovory srezidentmi arezidentkami projektu Trojice Air. Ich autorom je Michal Kríž ajanuárového rezidenta sa pýtal na nasledujúce:
MK: Je v Česku slovenská literatúra populárna?
MZ:Je populární jako každá jiná zahraniční literatura. Ale včtenářských preferencích vždycky vítězí spíše žánrové charakteristiky. Detektivky Dominika Dána nebo fantasy Juraje Červenáka mají své silné čtenářské zázemí. Ačasto opakuji, že český čtenář jen málo využívá blízkosti našich jazyků, aby si užil krásnej slovenčiny. Je prostě líný ačím je mladší, tím mu islovenština klade, jak říkám, sémantický odpor. Náročná literatura, kterou včeských překladech přináší vedici Česi čítajte brněnské nakladatelství Větrné mlýny, má stejně exkluzivní publikum jako náročná literatura francouzská, anglicky psaná nebo japonská či finská. Ale jsem přesvědčen, že pro všechny žánry je na knižním trhu avpubliku místa dost.
MK: Viete porovnať českého a slovenského čitateľa?
MZ: Už jsem to trochu nakousl. Slovenskými kolegy jsem stále ujišťován, že slovenský čtenář nemá problém s češtinou a je to vidět i na knižních pultech, kde je titulů v češtině dost a dost. Sekce Česká literatura ve větších i menších knihkupectvích by měla být sáhnutím do svědomí českému čtenáři, který by si podobnou sekci ve slovenštině měl na českých knihkupcích vyvzdorovat…
MK: Máte spätnú väzbu o čitateľnosti Vašich prekladov a záujem zo strany čitateľskej verejnosti?
MZ: Itady záleží na konkrétním titulu. Své náročné publikum irecenzenty si našly knihy Pavla Vilikovského, Dušana Dušeka, Petra Pišťanka. Vsoučasné době trhům vévodí knihy reportážní nebo popularizační, jak to vidím na výsledku své loňské práce tady vBanské Štiavnici – Utopie vLeninově zahradě Lukáše Onderčanina, nebo Markošův titul Síla rozumu vbláznivé době. Avlastně nejnověji vím, žejiž brzy po vydání si o dotisk říká také Ódorův Rychlokurz geniality. Azpětnou vazbu pozná překladatel také tehdy, když si nakladatel objedná další práci.
