ղľáԾ
V prvním aktu básnické sbírky Sukces Saisóny se Kramár pouští po cestě křehké naléhavosti „palimpsest tak slaný že ho oblizujú ovce“. Oproti již publikované tvorbě přináší ale zas novou polohu svého psaní, vycházejícího z básnického uchopení jisté „filozofie opery“, která je mu cestou ke specifické básnické komunikaci, sloužící všemu, jen ne prostému sdělování. Síly překonávající schopnosti i vůli jedince, tolik typické pro drama opery, rezonují také v předkládaném rukopisu.
